Nemocnice bez emocí

Datumy nejsou rozhodující, proto pouze orientačně.

Vznik- zhruba před 140 lety jako nemocnice pro chudé,kteří si nemohli dovolit ,,léčbu“v některém z lázeňských domů.

Tehdy byla běžná praxe zřizování špitálů v dojezdové vzdálenosti kočárů,bylo to jednoduché,neexistence složitého přístrojového vybavení a velmi nízké nároky na provoz a úroveň personálu to umožňovaly bez byrokratické zátěže,pacienti buď platili ze své kapsy,nebo provoz hradil mecenáš-kláštery,řády,šlechta,továrník.

První světová válka znamenala zařazení nemocnice do lazaretního režimu,Rakousko Uherské armády.

První republika -nemocnice se rozšiřuje a přibývá ordinací a lůžek.

Druhá světová válka-lazaret pro německé vojáky.

Období 1948-1989

V tomto období nastává největší rozmach státní městské nemocnice.Byla postupně rozšiřována o další lůžková oddělení a ambulance v duchu koncepce okresní státní nemocnice,určitý čas Mariánské Lázně v 60letech minulého století byly malým okresem.

Plánovalo se ,že město bude mít až 25 000 obyvatel.Vznikala nová sídliště,která zajistila byty pro nové obyvatele-pracovníky velkých zaměstnavatelů ve městě a okolí.(Uranové doly,Karna,dřevaři,ROH,Lázně,mlékárna,stáčírna,dvě vojenské posádky-Klimentov a Hamrníky,Městský stavební podnik a další.) Mariánskolázeňská nemocnice tehdy měla až 300 lůžek ve dvou areálech(horní v Zeyerově ulici a dolní budova).Byla to komplexní nemocnice okresního typu včetně porodnice.V 70 a80 letech prochází částečnou rekonstrukcí.

Zároveň se začíná měnit státní přístup ke zdravotnických zařízením ve prospěch okresních Ústavů národního zdraví a okresních nemocnic, v našem případě v Chebu, na úkor menších měst.Zcela nelogicky se modernizuje a přistavuje nový pavilon v nemocnici v nedaleké Plané.

Tvrdí se,že měla sloužit armádě v případě válečného konfliktu se Západem, jako týlová.Nicméně začínají se projevovat první problémy s financováním zdravotnictví a nedostatkem personálu a lékařů. Planá začíná přetahovat lidi z Mariánek.Ukázalo se ,že plánované hospodářství je na konci s dechem.

Po roce 1989

Stát mění koncepci zdravotnictví s přechodem k tržnímu hospodářství.Ukazuje se nezbytnost úspor a redukce zdravotnických zařízení .Dochází ke změně financování přes systém zdravotních pojišťoven.

Po roce 1990 stát vyřezuje mariánskolázeňskou nemocnici ze systému státních garantovaných nemocnic.Skupinou lékařů je zpracován privatizační projekt,město po rozhodnutí zastupitelstva podává vlastní projekt a stát dává městu přednost a celý komplex nemocničních budov bezplatně předává městu.

Tehdejší rozhodnutí města patří do série porevolučních,,furiantských“rozhodnutí, kdy město ve vidině budoucího bohatství ochotně převzalo od státu nejrůznější instituce do té doby financované ze státního rozpočtu (Nemocnice,Muzeum,Knihovna,Orchestr,domov důchodců).

Všechna tato zařízení získalo město bezúplatně,státní úředníci dobře věděli kolik stojí jejich provoz.Město si tímto krokem zadělalo na příštích 15 let na velký problém s financováním rozpočtu, který zatížilo dluhem 375 milionů korun(Obligace 200 mil a 175 dluhová služba).

Z nemocnice Mariánské Lázně se stala příspěvková organizace města s ročním příspěvkem mezi 8-12 miliony korun + investice a opravy.Nedostatek financí řešilo město postupně prodejem budov v horním areálu nemocnice,tak jak stát nadále omezoval provoz jednotlivých oddělení, například zrušením gynekologického oddělení a porodnice.Peníze za prodej budov se tak použily na úhradu výdajů provozu nemocnice.Postupně došlo k prodeji všech budov s výjimkou Taorminy.

Stát podporuje vznik soukromých ambulancí obvodních a speciálních lékařů a tak z nemocnice postupně odcházejí odborníci, kteří si otevírají vlastní praxe,vznikají celé lékařské domy,pojišťovna jim činnost ochotně nasmlouvá, přestože tyto služby poskytovala nemocnice.Postupně tak z nemocnice mizí všechny lukrativní činnosti, které přinášely zařízení zisk od lékárny, přes chirurgickou ambulanci.Pro VZP naprosto v pořádku,veřejnost je spokojená –má na výběr.Ztrátové zařízení sponzoruje město-na dluh.Úroveň nemocnice klesá.Začíná se projevovat nedostatek lékařů i personálu,spojeno i se změnou vykonávání praxe a vzdělávání.Už neexistuje povinnost odkroutit si své roky v malých špitálech,setry musí mít vysokou školu.

Léčebné lázně a hotely přecházejí do statutu nestátního zdravotnického zařízení a začínají přetahovat zbylé lékaře z nemocnice do svých zařízení a   mnozí této nabídky využijí.(Vyšší plat,kratší pracovní doba,menší zodpovědnost).

Období po roce 2000-krizová situace

Již nejsou k prodeji žádné volné budovy nemocnice.Rostou náklady na provoz.Zvyšují se nároky pojišťoven na personální a technické vybavení.Operační sály fungují na výjimku.

Stát pokračuje v redukci systému přes kraje.Plzeňský kraj uzavírá nemocnici Planá po té, co ztratí registraci a smlouvy.Mariánskolázeňská nemocnice je určena,dle ministryně zdravotnictví, k útlumu(LDN). Politickým tlakem se podařilo rozhodnutí zvrátit v neprospěch nemocnice v Aši.

Město nechává zpracovat první projekt rekonstrukce nemocnice za cca 120 milionů.To se ukazuje zcela nad jeho možnosti,projekt míří do,,šuplíků‘

Rada města, na pokyn starostky Volavkové, vypisuje výběrové řízení na vedení nemocnice.

Vítězem je společnost Medittera (nemocnice Neratovice,Tanvald,Sedlčany a Malvazinky Praha).Na základě mandátní smlouvy začíná Medittera řídit nemocnici v Mariánských Lázních,rozšiřuje některé služby v nových ambulancích,přichází několik nových špičkových lékařů.(MUDr.Hladký,Švec,Umer).Úroveń nemocnice stoupá,zároveň začíná válka s místními soukromými lékaři,kteří využívali nemocnici jako svojí materiální a technickou základnu.

,,Nehodláme akceptovat pražské manýry’a předepisují pacienty konkurenčním nemocnicím.

Město nabízí nemocnici Meditteře zda by ji nechtěla převzít do nájmu za převzetí plánované investice do rekonstrukce.,za 200 000 kč .

Meditteru kupuje německý koncern Fressenius (dialýza v ML),nové vedení investici do nemocnice v ML hodnotí jako rizikovou a nenávratnou a s díky odstupuje i od mandátní smlouvy ne vedení a odstupuje od spolupráce s městem.

 V roce 2007 zastupitelstvo zakládá společnost s ručením omezeným a ruší příspěvkovou organizaci Městská nemocnice.Město je 100% vlastníkem.Problémy přetrvávají,proto město rozhoduje o prodeji 66% podílu ve společnosti a vypisuje tendr, do kterého se přihlásí dva uchazeči (PPF medical care a Asklepion.). PPF tehdy nepřesvědčil zastupitele svým projektem, který měl být pilotní (8 hlasů), naopak druhý uchazeč Asklepion splnil v té době jediný podmínku provozování  min 2 zařízení typu nemocnice, navíc podnikal v ML a jeho podnikatelský projekt se jevil jako života schopnější (pojištěnci + samoplátci).

V roce 2008 se tak novým strategickým partnerem stává Asklpeion Sudop Hospital group, zosobněná především MUDr. Śmuclerem a ing.Línem.

Sudop vkládá do nemocnice slíbených 70 milionů a do pokladny města 10 milionů za podíl a 8 milionů za pozemek.Celkem tedy 88 milionů.

Po vkladu 70 milionů Kč ze strany Asklepionu je město vyzváno k navýšení svého podílu o cca 12 milionů ,aby udrželo svůj 34% podíl.Zastupitelstvo tento návrh výraznou většinou zamítá,stejně jako návrh ing.Míky o navýšení podílu nepeněžitým vkladem-vložením pozemku.

Naopak byl schválen prodej pozemku Asklepionu za cca 8 milionů Kč.

Podíl města ve společnosti po tomto kroku klesá pod 12%.

Asklepion Sudop představuje na tiskové konferenci nový projekt přístavby nemocnice, tzv.,,Teploměr.“Začíná územní řízení,následně po roce je vydáno stavební povolení.

Asklepion otevírá nové RTG oddělení s CT přístrojem,tisková konference.

Asklepion kupuje nůž na operace prostaty.

Asklepion otevírá 4 zrekonstruované pokoje s nadstandardním vybavením.

Mění se vláda a s ní opět podmínky financování zdravotnictví,pokračuje redukce akutních lůžek a mění se hodnota bodu a krátí paušály.Za těchto nejasných vyhlídek Asklepion Sudop odkládá stavbu pavilonu nemocnice na neurčito.Město protestuje.Dílčí rekonstrukcí a modernizací nicméně Asklepion Sudop plní podmínky společenské smlouvy (Za 4 roky proinvestoval v nemocnici cca 40 milionů kč).

V roce 2010 nový ministr zdravotnictví Heger představuje reformu zdravotnictví na kterou reagují pojišťovny redukcí dalších akutních lůžek a koncentrací špičkové operativy do krajských a státních nemocnic.

Asklepion a Sudop hospitál Grop prodávají svůj podíl bez předchozího upozornění města společnosti Západní zdravotní.

Před tím proběhla neúspěšná jednání o vstupu nového partnera společnosti WAMED-Medittera do nemocnice Mariánské Lázně.

Noví vlastníci většinového podílo redukují plány MUDr.Śmuclera vzhledem k hospodářským výsledkům a výhledům na minimum.Dochází k dalšímu snižování plateb z VZP.Nicméně nový vlastník kupuje přístroje za 10 milionů Kč.

V roce 2012, na jednání s VZP v Karlových Varech bylo dojednáno,že v nemocnici Mariánské Lázně nebudou žádná akutní lůžka,ta budou nahrazena lůžky následné péče v poměru 1:1. Za město přítomni ing.Míka za dozorčí radu nemocnice a místostarosta RNDr.Horký.

Výsledek těchto jednání se dozvěděla veřejnost na tiskové konferenci.Dochází k protestním akcím,které se projednávají až na městském zastupitelstvu.

Začíná další kolo jednání s VZP,která se uzavírají za přítomnosti starosty Krále,místostarosty Horkého v Plzni, v lednu 2013.Výsledek je vybojování 23 akutních lůžek interního oddělení.

V roce 2013 a 2014 funguje nemocnice o dvou odděleních a s 24 hodinovou chirurgickou ambulancí.Město dotuje v roce 2013 ztrátu částkou 3,5 milionů korun.

Kumulovaná ztráta nemocnice překročila 20 milionů kč.Obložnost akutních lůžek interny je mizivá, stejně tak výkony chirurgické ambulance v nočních hodinách nepokryje náklady.

Protože město již v roce 2014 nedotuje chirurgickou ambulanci, dochází k omezení ordinačních hodin do 17 hodin a o víkendu do 24.

V červnu 2014 dochází k uzavření akutního oddělení interny z důvodů nuceného propuštění atestovaného primáře pro nezpůsobilost.

V provozu zůstává interní ambulance.Nedaří se nalézt náhradu,nemocnice tedy nesplňuje podmínku personálního zabezpečení.

V červenci vedení nemocnice dojedná s VZP výměnu akutních lůžek za lůžka sociální v poměru 1:1.

Je dokončena oprava pavilonu bývalé urologie za cca 5 milionů kč.Vznikly nové pokoje,sociální zařízení a ambulance i urologická.

Srpen 2014 -  na valné hromadě nemocnice je odvolán jednatel ing.Dziak a jmenovaná nová jednatelka Mgr.Hanusová z Mariánských Lázní.

Jednatel Strolený předkládá odhad nákladů na stavební úpravu v objektu Taormina za cca 6 milionů,pro účely rozšíření lůžkové kapacity(lůžka následné péče a sociální).Přednáší požadavek na odkoupení objektu od města, nebo dlouhodobý nájem s možností odpisu investice.

Současný stav

Nemocnice má stále stejný počet lůžek jako před rokem 2008,(127)obsazenost je okolo 90%(dle údajů jednatele)

V provozu jsou všechny ambulance.

Operativa je dle koncepce kraje a VZP ,která předpokládá soustředění špičkové péče do velkých center ,převedena do krajských nemocnic Cheb,Sokolov a Karlovy Vary,tam byly nainvestovány stovky milionů korun.

Konkurovat tomuto systému bez smluv,výkonů,personálu a investic z pozice města s cca 200 milionovým rozpočtem nelze.

Ze 70 milionů vložených původně společností SudopAsklepion nemocnice žije dodnes. Nemocnice neskončila,žije dál s jiným zaměřením,který ji sytém umožňuje.