Krizové řízení – vymezení pojmů

1. Povinnosti starosty obce s rozšířenou působností  
2. Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností          
3. Krizový štáb obce s rozšířenou působností

Povinnosti starosty obce s rozšířenou působností

Mezi základní povinnosti starosty obce s rozšířenou působností v oblasti krizového řízení podle § 18 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, náleží zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací, přičemž ostatní orgány obce se na této spolupráci rovněž podílejí. Orgány obce s rozšířenou působností jsou míněna ta oddělení úřadu, která mají bezprostřední, přímý nebo alespoň částečný vztah ke krizovému řízení a jsou obdařena pravomocemi, kompetencemi, přehledem a mohou být přínosem v řešení mimořádné události, krizové situace, při přípravě a cvičení na ně či jsou pouze o součinnost požádána. V prvé řadě jsou jimi oddělení krizového řízení, životního prostředí, stavebního úřadu, evidence obyvatel, ale může to být například i oddělení školství, které za vyhlášeného nouzového stavu v souvislosti s výskytem covidu-19 či migrace spolupracuje s oddělením krizového řízení a krizovým štábem obce s rozšířenou působností.

Podle § 18 odst. 2 a 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, k řešení krizové situace a činnostem ke zmírnění následků mimořádné události zřizuje starosta obce s rozšířenou působností krizový štáb. Za účelem přípravy na krizové situace a mimořádné události, podle § 18 odst. 2 písm. a) téhož zákona, zřizuje starosta bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností.

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností

V klidovém režimu za situace, kdy bezprostředně nehrozí žádná nebezpečí, není vyhlášen krizový stav a ve správním území obce není řešena mimořádná událost vyžadující zvýšenou pozornost a pomoc, funguje na úrovni obce s rozšířenou působností podle § 24 krizového zákona poradní orgán starosty obce, kterým je bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností.

Bezpečnostní rada v souladu s § 8 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. projednává stav připravenosti na krizové situace ve svém správním obvodu a posuzuje možná nebezpečí, rizika, ohrožení, včetně všech ostatních dokumentů souvisejících s přípravou na krizovou situaci. Podle § 9 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. je složení bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností maximálně osmičlenné, přičemž jsou tito členové zároveň i členy krizového štábu obce s rozšířenou působností. Na jednání bezpečnostní rady mohou být přizváni pro posouzení stavu nebezpečí a ve věci zhodnocení bezpečnostních rizik i další osoby, pokud jejich odborné znalosti mají přínos k diskutovanému tématu a přítomnost je žádoucí. Jednání bezpečnostní rady jsou zpravidla neveřejná, důvodem jsou zejména projednávané zvláštní skutečnosti, které by v případě zneužití mohly vést k ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických nebo fyzických osob.

Subordinační postavení k bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností má bezpečnostní rada kraje, ta je rovněž zakotvená v § 24 krizového zákona. Její funkce, složení a projednávaná témata jsou v obdobném pojetí jako u bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností ve smyslu § 6 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ovšem s krajskými kompetencemi, dosahem a v čele s hejtmanem jakožto předsedou bezpečnostní rady kraje (dle § 7 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.).

Krizový štáb obce s rozšířenou působností

Pokud dojde na úrovni obce s rozšířenou působností k posunutí z klidového režimu do režimu aktivnějšího, výkonného, tedy kdy se realizuje pracovní režim, hovoříme o krizovém štábu obce s rozšířenou působností. Krizový štáb je tak pracovním orgánem starosty obce s rozšířenou působností podle § 24b krizového zákona. Krizový štáb je určen pro řešení krizové situace a mimořádné události, jeho hlavními úkoly jsou proto samotná řešení mimořádných událostí či krizové situace. Krizový štáb může být, včetně stavu nebezpečí či nouzového stavu, rovněž aktivován, pokud je jej zapotřebí pro vyřešení mimořádné události, ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, na výzvu Ministerstva vnitra, v rámci cvičení složek integrovaného záchranného systému (dle § 12 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.).

Krizový štáb obce s rozšířenou působností ve svém aktivním režimu usnadňuje organizační a rozhodovací činnost starosty obce, dává návrhy v oblasti ochrany obyvatelstva a v realizaci regulačních opatření. Informuje také o disponibilních silách a prostředcích v dosahu obce s rozšířenou působností. Krizový štáb je ve své činnosti skupinou osob, která vyvíjí aktivitu koordinovanou pod vedením vedoucího stálé pracovní skupiny a tajemníkem krizového štábu. Tajemník krizového štábu zajišťuje jeho kompletní funkčnost, procesní postupy, evidenci, dohled, vnější i vnitřní komunikaci, přehledy a je spolu s předsedou krizového štábu-starostou, klíčovou osobou jeho činnosti.

Na úrovni kraje je pracovním orgánem hejtmana krizový štáb kraje, rovněž legislativně zakotven v § 24b krizového zákona, jeho předsedou je hejtman a ve vztahu ke krizovému štábu obce s rozšířenou působností má nadřízenou pozici. Z jeho rozhodnutí plynou úkoly pro krizový štáb obce s rozšířenou působností a opačně k němu mohou být vznášeny požadavky od krizového štábu nižšího stupně v souvislosti s řešením mimořádné události či vyhlášenou krizovou situací.

Zpracoval:

PhDr. Vladimír Bervida, MBA, DBA