Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí.

Souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda

1. V zastavěném území pro

1. Stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m², nebo,
2. Veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,

2. pro umístění

1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m² ,
2. přečerpávacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m² a větrných jam,
3. záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1000 m2.
4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m2.

3. pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,

4. k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15,

5. pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím38),

6. pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona42), je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu,

7. pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo

8. pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.

Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude plocha rekultivována, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

Žádost o souhlas s odnětím podává ten, v jehož zájmu má k tomuto odnětí dojít.

Žadatel přiloží k žádosti všechny požadované přílohy a dokumenty uvedené na formuláři žádosti nutné k posouzení žádosti o odnětí zemědělské půdy ze ZPF.

Formuláře

Formulář stahujte zde - klikněte

• Žádost o vydání souhlasu k odnětí zemědělské půdy
• Tabulka „Výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu“
• Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF

Sazebník odvodů za odnětí půdy ze ZPF je uveden v příloze k zákonu č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů ČÁST A až ČÁST E

U záměrů vyžadující povolení stavebního úřadu se podává žádost o odnětí půdy ze ZPF jako součást žádosti o jednotné environmentální stanovisko.

Zařazení BPEJ do  jednotlivých tříd ochrany je vymezeno ve vyhlášce č. 48/2001 Sb.

Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze ZPF je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých BPEJ a jejich zařazení  do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.

Zařazení BPEJ do  jednotlivých tříd ochrany je vymezeno ve vyhlášce č. 48/2001 Sb.

Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze ZPF je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých BPEJ a jejich zařazení  do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.

Východiska ke zjišťování údajů potřebných pro výpočet odvodů za odnětí půdy ze ZPF

1. údaje o klimatických regionech a hlavních půdních jednotkách se zjistí např. z uživatelské příručky „Bonitace československých zemědělských půd a směry jejich využití“ a ze související mapové dokumentace.
    
2. faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF, se zjistí např. z mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod stolních, z územně plánovací dokumentace, z výsledků geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popř. z účelového měření.
3.  

Kde podat žádost o odnětí půdy ze ZPF podle § 18 zákona

1. Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost podle věty první posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení žádosti podle věty první příslušné Ministerstvo životního prostředí. Nachází-li se zemědělská půda na území národního parku, žádost podle věty první se podává u správy národního parku.
    
2. Nachází-li se zemědělská půda, která je předmětem žádosti podle odstavce 1, ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany zemědělského půdního fondu téhož stupně, je k řízení ve věci příslušný ten orgán ochrany zemědělského  půdního fondu, v jehož správním obvodu leží největší část zemědělské půdy.

Karlovarský kraj - správní obvody obcí s rozšířenou působností (pdf)