Ptačí chřipka

Ptačí chřipka

Bezplatná linka – 800 100 115

Co je chřipka ptáků

Influenza drůbeže je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.

Je chřipka ptáků nebezpečná pro člověka

U lidí je možná infekce úzkým kontaktem s infikovanými ptáky nebo drůbeží. Ačkoliv současná forma viru je schopná infikovat člověka pouze ve výjimečných případech, může mít pro infikované osoby fatální průběh. Nejpravděpodobnější druh kontaktu, který je rizikový pro člověka z hlediska infekce, je v chovu drůbeže a v ptačích útulcích (záchranných centrech, stanicích). Lidé by se měli vyvarovat všech zbytečných kontaktů nejen s podezřelými zvířaty, ale i s jejich exkrety (trus, kontaminovaný vzduch ve stájích apod.).

Jak poznat podezření na nákazu u drůbeže

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, jsou apatická. Příjem krmiva je velmi omezen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích , edém hlavy. Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách.

Proč je chřipka ptáků nebezpečná

O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření. Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.

Jak se nákaza přenáší

Ptáci infikovaní influenzou hynou v průběhu krátké doby. Je-li příčinou úhynu influenza lze potvrdit pouze ve specializované laboratoři.

Přenos na člověka

Je sice možný, ale není vůbec snadný. Muselo by se jednat o těsný kontakt člověka s infikovaným jedincem nebo jeho exkrety (trus, moč, peří, uhynulá zvířata apod.), dále potom o konzumaci tepelně neopracovaných drůbežích produktů pocházejících z nakažené drůbeže (maso, vejce). Virus se spolehlivě ničí při teplotě 70° C za 3 minuty. Ničí jej sluneční paprsky za několik hodin a poměrně rychle hyne v suchém prostředí. Naopak mráz jej konzervuje.

Účinné jsou běžně dostupné desinfekční prostředky: Chloramin B – v koncentraci 2 %, Chloramin T – 2 %, Chlordetal – 2 %, Jodoval – 0,5 %, Virocid – 2 %, Virkon S – 2 % a další.

Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka

Jaká je možnost osobní ochrany

Nejvýznamnější je dodržování zásad dobré osobní hygieny. Významné je mytí rukou a desinfekce po každém kontaktu se zvířaty nebo jejich exkrety.

V případě podezření z nákazy v chovu, by exponovaní lidé měli neustále nosit tyto ochranné pomůcky:

• pracovní oděv pokrývající i hlavu
• pokrývku hlavy, která zcela ukryje vlasy
• obuv, kterou lze desinfikovat
• omyvatelné ochranné rukavice, které lze desinfikovat
• při práci ve stájích, kde je riziko kontaktu s drůbežími exkrety, peřím a podobnými
• materiály je nutno nosit vhodný typ respirátoru (TH2P, TH3P)
• ochranné brýle zabraňující pronikání prachu

Chráněnost může zajistit pouze plná vybavenost výše uvedenými ochrannými pomůckami.

Jak chránit zvířata

Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem. Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny. Při podezření z nákazy desinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.

Co by měli zaměstnanci podniku dělat v případě, že mají podezření na chřipku ptáků? Informujte ihned svého zaměstnavatele, který je povinen zavolat neprodleně veterinárního lékaře. Nedovolte vstup cizím osobám a dalším zaměstnancům do postižené stáje. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře.

Co proběhne v případě potvrzení nákazy

V případě, že se prokáže výskyt viru ptačí chřipky na území České republiky, proběhne do 24 hodin od zjištění výskytu viru ptačí chřipky celoplošná evidence zvířat v drobných chovech (viz. formulář A), která se bude provádět za účelem poskytnutí náhrad nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnou nákazou z prostředků státního rozpočtu (viz. formulář B). Bez této evidence nebude moci drobný chovatel žádat o náhradu za případnou nařízenou likvidaci chovu.

V případě potvrzení primárního ohniska se použijí veškeré pohotovostní postupy pro tlumení a eradikaci primárního ohniska.

(Mimořádná veterinární opatření (MVO) dle veterinárního zákona a vyhlášky MZe č. 299/2003 Sb. (§§ 68-78), směrnice Rady 92/40/EHS – týká se HPAI s využitím návrhu nové směrnice Rady o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků).

Jakýkoliv pokus zatajit podezření je pod sankcí podle veterinárního zákona

OBECNÉ ZÁSADY OCHRANY PŘED NÁKAZOU

• chránit se kontaktu s uhynulými ptáky
• nedotýkat se ptačích výkalů poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží
• nezpracovávat nemocnou drůbež
• dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží)
• informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
• ochrana domácích miláčků - psů, koček apod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky
• při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou, se vyhýbat trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví, která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz

ZÁSADY PRO DROBNOCHOVATELE DRŮBEŽE

• ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem
• v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky.
• krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem
• pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci
• pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
• venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany)
• pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce
• zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků
• oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři
• nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků

NÁLEZY UHYNULÝCH VOLNĚ ŽIJÍCÍCH PTÁKŮ A DRŮBEŽE

1. V případě nálezů uhynulých vodních volně žijících ptáků v množství již od jednoho kusu a více (divoké kachny, kormorán, labuť, volavky atp.) se telefonicky oznámí nález příslušnému veterinárnímu inspektorátu Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj (dále jen KVSP). Veterinární inspektorát zajistí vlastními silami odborný a hlavně z hlediska ochrany zdraví člověka bezpečný odběr vzorku na přítomnost viru aviární influenzy (odebírá se celé tělo uhynulého ptáka=kadáver a tedy odpadá starost o odvoz do asanačního podniku).

2. Jestliže se bude jednat o nález uhynulých "nevodních" druhů volně žijících ptáků (hrdličky, sýkorky, vrány atd.) v počtu 5 ks a více, tedy o hromadný úhyn volně žijícího ptactva, taktéž se případ telefonicky oznámí příslušnému veterinárnímu inspektorátu KVSP. Ten zajistí odběr vzorků viz. bod 1. Vždy je nezbytné pro inspektora KVSP zajistit dohledatelnost kadáverů tzn. přinejmenším tel. kontakt na nálezce, označení místa nálezu, druh a množství uhynulých ptáků, nejschůdnější je osobní ukázka místa nálezu přímo nálezcem.

3. V případě nálezu uhynulých "nevodních" druhů volně žijících ptáků (hrdličky, sýkorky, vrány atd.) v počtu méně než 5 ks (úřední odběr vzorků KVSP není odborně odůvodněný) je nutno  postupovat dle ustanovení § 40 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči veterinárního zákona, a tedy nálezce uhynulých volně žijících ptáků oznámí nález obci a ta zajistí neškodné odstranění – nahlásí osobě provádějící sběr a svoz, v našem případě ASAVET, spol. s r.o. se sídlem Biřkov, nepřetržitá služba: tel. 376 353 100.

4. KVSP, který rozhodne na základě podaných informací, zda jsou důvody pro odběr vzorků. Neprokáže-li se původ chovu a chovatel (nelze tedy postihnout chovatele a nařídit mu neškodné odstranění kadáverů) je povinnou osobou k zajištění sběru a odvozu uhynulé drůbeže opět obec viz bod 3.

   Níže uvádíme jména, příjmení a tel. kontakty inspektorů, kteří přijímají oznámení o nálezech uhynulých ptáků a případně drůbeže:

   Inspektorát Cheb : ústředna – 354 431 398
   MVDr. Martin Jánošík - 606 630 311
   MVDr. Miloslava Hošková - 724 204 523
   
   Inspektorát Karlovy Vary : ústředna – 353 449 026
   MVDr. Peter Pastierik - 606 638 339
   MVDr. Zuzana Cihlářová - 606 638 313
   MVDr. Jaroslav Svejkovský - 602 412 225
   MVDr. Mária Slepičková - 606 638 204

Důležité odkazy

Ministerstva zemědělství - www.mze.cz
Státní veterinární správy ČR – www.svscr.cz
Na www.ptačí-chrika.cz