O městě
Architektonická perla, město v parku a park ve městě. Pokladnice léčivých minerálních pramenů. Lázně, po jejichž promenádách se procházely slavné osobnosti z celého světa.
Pro úplnost se sluší říci, že někteří občané nám naopak vyčítají stromy nepokácené. Samozřejmě každý má právo na svůj názor, ovšem zodpovědnost za provozní bezpečnost stromů (a tedy bezpečnost pohybu pod nimi) a za rozhodování podle zákona o ochraně přírody a krajiny nese odbor životního prostředí jako správce veřejné zeleně a příslušný orgán ochrany přírody a krajiny. To je třeba si uvědomit.
Než se pustím do přehledu nejčastějších důvodů a typových příkladů kácení dřevin, ještě krátce k přístupu našeho odboru k dané problematice. Posuzování stromů na pozemcích města probíhá kontinuálně, stromy se snižující se vitalitou či sníženou provozní bezpečností sledujeme často i více let. U významnějších nebo dominantních - dalo by se říci parkotvorných - dřevin (např. topol bílý pod hlavní kolonádou, javor mléč pod Lilem) dokonce objednáváme posouzení pomocí moderních metod (tahové, krutové a jiné zkoušky prováděné odborným pracovištěm). Výběru stromů určených k pokácení vždy předchází šetření ve více lidech, probírají se argumenty pro a proti, případně se diskutuje o možné náhradní výsadbě.
Je důležité říci, že stav stromu posujeme komplexně, tedy od kořenové zóny, přes bázi, kmen, větvení, zjišťujeme viditelné defekty, přítomnost hmyzích i houbových „škůdců“, posuzujeme strom v interakci s okolím atd. Je tak zřejmé, že občasný argument některých lidí „podle pařezu je jasné, že strom byl zdravý nebo ne tak špatný, aby se musel kácet“, není zcela v pořádku. Nad zemí viditelná část pařezu je jen opravdu malým kouskem složitého organismu zvaného strom.
Teď již k nejčastějším důvodům, pro které se stromy v Mariánských Lázních kácí a to bez ohledu na to, zda jde o zeleň na městských pozemcích nebo pozemcích jiných právnických či fyzických osob. Dostatečně závažným důvodem k povolení pokácení stromů je umístění stavby, pokud je to v souladu s územním plánem. Bohužel takto dochází i ke kácení pěkných a zdravých stromů. Pro příklad lze z poslední doby uvést svahy nad Zeyerovou ulicí, u vily Regent v Anglické ulici, povoleno je i kácení pro novostavby a přístavby hotelů a domů v ulici Třebízského atd. Ochranu ploch a drobných enkláv kvalitní stromové zeleně lze zajistit systémově při územním plánování. Bohužel, některé z dnes kritizovaných kácení proběhlo na plochách, jež byly v minulosti změněny z ploch zeleně na plochy umožňující zástavbu a to někdy navzdory nesouhlasnému stanovisku správy veřejné zeleně. Konečnou podobu územního plánu schvaluje zastupitelstvo města. Pokud nejvyšší místní samosprávný orgán usoudí, že místo je k zastavění vhodné, jistě to činí s vědomím, že před umístěním stavby budou některé (v horších případech všechny) stromy vykáceny.
Problémem jsou velké, převážně jehličnaté stromy, v blízkosti budov. Ve většině případů jde o špatně vysázené dřeviny, nerespektující fakt, že strom roste. Tady je někdy opravdu těžké rozhodnout, zda ještě strom ponechat či již odstranit. K rozhodnutí strom pokácet se většinou přikloníme při zjištění souběhu skutečností, jako jsou snížená vitalita a provozní bezpečnost, přítomnost perspektivnějších dřevin v blízkém okolí, špatné umístění vůči světovým stranám a tedy zastínění většího počtu oken domu. Ke kácením z těchto důvodů dochází nejčastěji na sídlištích u panelových domů (kdysi byly blízko fasád vysázené stromy při různých akcích „Z“, snad s cílem rychle zakrýt ne právě vzhledné bytovky), občas u soukromých domů ve vilových čtvrtích, kde dodnes roste řada velkých smrků, jedlí či douglasek.
Samostatnou kapitolou jsou stromy s viditelně sníženou provozní bezpečností, ať již z jakýchkoli příčin. Jde o stromy, které nemá smysl ošetřovat, jejichž perspektiva je opravdu mizivá. Ve frekventovaných místech parků a sídlištní zeleně je riskantní tyto stromy ponechávat a proto jsou průběžně káceny. V poslední době to byly např. ve Skalníkových sadech jilmy u obelisku, jírovce nad Labutím jezírkem, dub na dohled od Nových lázní, olše nedaleko sochy sv. Jána či buk s tahovými prasklinami v ulici V sadech. Zachraňovat a konzervovat (třeba jako torzo) má smysl jen stromy opravdu staré, vzácné a úctyhodné svým vzrůstem.
V parcích či jiných plochách intenzivně udržované městské zeleně může být dostatečným důvodem ke kácení záměr správce na výměnu dožilého stromořadí, otevření logických průhledů na architekturu a podobně. Vždy je v těchto případech cílem zlepšení estetického vzhledu té či oné části města, důvody jsou sadovnické, pěstební. Sem patří např. aktuálně prováděné kácení dožilých a esteticky již nepěkných „globósních“ javorů mléčů na Goethově náměstí. Budou nahrazeny vhodným kultivarem javoru babyky. Ze stejného ranku jsou i probírky v parkových plochách mezi Ferdinandovými a Rudolfovými prameny. Již dříve byly vyřezány nevzhledné a sem se nehodící klečové skupiny, vyřezáním smrků a dalších dřevin jsme zde záměrně odkryli dřívější „vrstvu“ této části parků, totiž staré košaté duby. Podobným případem je i kácení pyramidálních topolů v ulici Stavbařů, pod kterými bylo kdysi podsazeno javorové stromořadí, a již nastal čas jeho uvolnění.
Úplně samostatnou kapitolou je kácení vyplývající z různých oprávnění, jako jsou například údržba ochranných pásem elektrovodů, vodovodů, plynovodů, zásahy do břehových porostů prováděné správcem toku, V těchto případech platí tzv. oznamovací povinnost a jen výjimečně se kácení zakazuje nebo omezuje. Kácení dřevin v ochranném pásmu dráhy či na silnicích podléhá normálně povolení a je tedy posuzováno podle již výše zmíněných principů. Je zřejmé, že zde hraje velkou roli provozní bezpečnost dřevin.
Zmíním i některé případy, které nejsou akceptovatelné, co by dostatečné. Lidé často uvádí jako důvod opad listí či jehlic a s tím spojené vynucené práce (hrabání, čištění okapů apod.). Pokud jde o přirozený projev stromu (jednu z fází fenologického cyklu), nemůže to být v žádném případě důvod k povolení pokácení. Důvod „že strom staticky narušuje stavbu“ je třeba nějak doložit posudkem vypracovaným k tomu oprávněným statikem. Jinak jde o ničím nepodloženou domněnku či „universální důvod“ pro případy, kdy stromy rostou blízko domu. Z vlastní praxe víme, že je žadatel málokdy schopen na základě naší výzvy statický posudek dodatečně doložit. Jen výjimečně je vliv stromu na statiku domu jednoznačně zřejmý a viditelný a lze je potvrdit při šetření na místě. Specifickou skupinu žadatelů tvoří lidé, jež trpí některou z pylových alergií a to uvádí jako důvod k pokácení stromu, alergenu. Konzultovali jsme věc i s příslušnými odbornými lékaři, výsledek není jednoznačný. Navíc alergenů je celá řada a pyl se šíří vzduchem na velké vzdálenosti, což by mohlo vést k absurdním závěrům, tedy požadavku na preventivní vykácení značného počtu dřevin a omezení výběru druhů při vysazování stromů. V tomto případě se snažíme posuzovat věc trochu zdrženlivěji. Jsme si vědomi, že část řešení je i na straně alergiků.
Jak vidno, ochrana dřevin je velice složitá a zodpovědná práce, ve velké části případů je nutno posoudit řadu aspektů, důvodů, rizik. Je to práce, která bude vždy částí občanů chválena a částí kritizována, jako ve všech ostatních odvětvích veřejné správy.
Ing. Miroslav Trégler
referent OŽP MěÚ Mariánské Lázně
Užitečné informace