Informace o ochraně obyvatelstva a užití krytů

Vážení občané, uvádíme informace o ochraně obyvatelstva a užití krytů

Situace na Ukrajině a geograficky blízká hrozba konfliktu vyvolává na sociálních sítích řadu otázek. Jednou z nich je otázka úkrytů a jejich rozmístění. Ukrytí obyvatelstva představuje pouze jeden z prvků ochrany obyvatelstva v komplexním systému reakce na události a hrozby, a to bez ohledu na to, zda jsou vojenské nebo nevojenské povahy.

V případě jakékoliv hrozby nebo vzniku mimořádné události se primárně provádí varování a informování obyvatel. Varování je realizováno prostřednictvím sirén. Jsou to ty, které každou první středu v měsíci slyšíme v rámci jejich zkoušky. Signál pro „všeobecnou výstrahu“ je však odlišný. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Podstatné je, že bezprostředně po tomto signálu následuje mluvená informace upřesňující, o jaký druh nebezpečí jde a jak se mají lidé zachovat.

Správným postupem po zaznění sirény je provést nezbytná opatření podle hlášení. Opatřením může být například zavření oken a dveří, nebo ukrytí ve sklepních prostorách či naopak ve vyšších patrech obytného domu. Jedná se o formu takzvaného improvizovaného ukrytí a ochrany. Nejde tedy o speciálně vybudované úkryty, ale o využití ochranných vlastností staveb. Tento způsob ochrany je považován za nejefektivnější a nejrychlejší. Typickými příklady jsou sklepy a tunely.

Stálé tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce, zejména v období studené války k ukrytí obyvatelstva před následky zbraní hromadného ničení, avšak i při rychlém zachycení jaderné hrozby bylo a je téměř nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto krytů. V důsledku jaderného útoku vzniká světelné a tepelné záření, tlaková vlna, pronikavá radiace, radioaktivní zamoření. Stálý tlakově odolný úkryt proto aby splnil roli při ochraně obyvatelstva před těmito účinky, musel by být předzásoben na neurčitou dlouhou dobu potravinami, pitnou vodou, léky, hygienickými potřebami atd., a to s ohledem na faktor radioaktivního zamoření životního prostředí, toho času v pravděpodobně již neexistující infrastruktuře obce či města. Rovněž je žádoucí, aby byl kryt vybaven filtračním a ventilačním zařízením s vlastním energetickým zdrojem. Nelze též učinit relevantní odhad doby nutné setrvat v krytu, která by se odvíjela od míry radioaktivní kontaminace s následnou nezbytností provádět důkladnou dekontaminaci, a to v případě již akceptovatelných hodnot pro následný pobyt venku s užitím prostředků individuální ochrany.

Na závěr bychom rádi poukázali na skutečnost, že ve válce na Ukrajině jsou dnes v největší míře využívány právě ochranné vlastnosti staveb při improvizovaném ukrytí. Aktuální situace nepředstavuje nutnost budování a obnovy stálých tlakově odolných krytů, avšak vyžaduje potřebu nešíření matoucích informací a zpráv, a nevyvolávání paniky.