Obsah

Městská doprava

Provozovatel:

MĚSTSKÁ DOPRAVA Mariánské Lázně s.r.o.
Tepelská 551/3
353 01 Mariánské Lázně
Tel.: +420 354 620 214

Od roku 1902 jezdily v Mariánských lázních tramvaje, které byly v 50. letech minulého století nahrazeny trolejbusy. V posledních letech se hodně debatovalo i o jejich zrušení, ale v současné době fungují čtyři linky a rušení není v plánu. Mezi hotely Koliba a Krakonoš také jezdí kabinková lanovka.

Trolejbusová doprava v ML

Historie

Zahájení provozu

Na počátku 20. století byla v Mariánských Lázních zavedena tramvajová doprava. Stejně jako v mnoha jiných městech tehdejšího Československa ale bylo po druhé světové válce rozhodnuto, že bude nahrazena dopravou trolejbusovou. Již druhý den poté (27. dubna 1952), co byl tramvajový provoz ukončen, vyjely první trolejbusové vozy typu Škoda 7Tr do ulic.

V první etapě výstavby sítě existovala jen jedna trať vedoucí od nádraží ke Goetheovu náměstí (tehdy Gottwaldovu) v centru města. U nádraží byla trať ukončena blokovou smyčkou; celá trať vedla většinou v trase právě zrušené tramvajové linky, novinkou a víceméně i důvodem výstavby trolejbusové sítě však bylo prodloužení přímo do centra lázeňské čtvrti. O rok později, 30. dubna 1953, byl otevřen pro veřejnost i nový úsek k Lesnímu prameni, zatím však pouze pro příležitostnou dopravu rekreantů do lázeňských zotavoven.

60. a 70. léta

V roce 1960 se trolejbusy rozjely i do Úšovic, první smyčka vznikla na náměstíčku za dnešní zastávkou Kovárna. Výstavba se zde ale nezastavila, roku 1961 opodál vznikla nová vozovna, v průběhu 60. let vyrostlo úšovické sídliště a smyčka byla v roce 1962 posunuta k areálu dopravnímu podniku. Poslední úsek, k Antoníčkovu prameni, byl zprovozněn v roce 1973. Úšovická linka také začala pravidelně využívat trolejbusovou trať k Lesnímu prameni. Současně se zprovozněním úšovické trati došlo k očíslování linek: trasa nádraží – Gottwaldovo náměstí byla označena číslem 1, trasa Úšovice – Lesní pramen číslem 2. Ve špičkových časech byla ještě provozována linka 3 v trase Úšovice – Gottwaldovo náměstí.

Přelom 60. a 70. let také znamenal rozmach městských autobusových linek, které spojily s městem jak okolní sídelní celky (Velká Hleďsebe a Klimentov, Hamrníky, Zádub-Závišín), tak zajímavé turistické cíle (hotel Krakonoš, penzion Nimrod). V roce 1972 si dopravní podnik nadělil dárek v podobě moderního terminálu veřejné dopravy u zastávky Taxislužba, dnešního City Service, kde končila většina autobusových linek.

80. a 90. léta

I v 80. letech v této malé trolejbusové síti vznikaly nové úseky a modernizoval se také vozový park. Přebudována byla trať u nádraží: konečná byla přesunuta k nedalekému sídlišti Panská Pole (1980). O čtyři roky později byla postavena dlouhá trať do Klimentova a Velké Hleďsebe ukončená velkou smyčkou vedoucí právě oběma obcemi.

Přestože v centru města byl úsek k Lesnímu prameni zrušen již v roce 1979, a opět roku 1986 obnoven, netrvalo dlouho a padlo opět rozhodnutí o ukončení provozu, tentokrát v roce 1996. Od této doby už k žádným přírůstkům v trolejbusové síti nedošlo.

V 80. letech se zde objevily sice nové vozy typu Škoda 14Tr, postupem času ale jejich počet klesal a celému systému hrozil v druhé polovině 90. let a na počátku 21. století zánik. Tomu se však podařilo zabránit. V letech 2004 a 2005 byly zakoupeny dva nové nízkopodlažní trolejbusy typu Škoda 24Tr Irisbus, v roce 2006 byly starší trolejbusy 14Tr nahrazeny tímto typem zcela. Pořízení nízkopodlažních trolejbusů spolufinancovala EU a její fondy.

Vozový park

Trolejbusový provoz v Mariánských Lázních zahajovaly dvounápravové vozy Škoda 7Tr (4 vozy + 1 ojetý z Teplic). V dodávkách je poté následoval vzhledově stejný typ Škoda 8Tr (včetně prototypu; opět 4 vozy + 1 ojetý z Prešova). Od roku 1963 pak byly dodávány legendární trolejbusy Škoda 9Tr, kterých jezdilo v Mariánských Lázních celkem 20 kusů. Od roku 1974 zde jezdily i dva prototypy trolejbusů Škoda 14Tr. Sériové dodávky těchto vozidel začaly v roce 1981. Od roku 2004 pak byl vozový park téměř kompletně vyměněn; ze starších zde zůstaly pouhé dva vozy 14Tr (jako záložní). Ostatní vozidla byla nahrazena moderními nízkopodlažními trolejbusy Škoda 24Tr Irisbus (celkem 7 kusů).

V současnosti jsou v provozu trolejbusy (celkem 9 vozů) typů:

  • Škoda 14Tr
  • Škoda 24Tr Irisbus

 

Tramvajová doprava v ML

Historie

Vznik sítě

Stejně jako v několika dalších městech (např. Jihlava nebo Olomouc) byla důvodem vzniku tramvajové dopravy železnice, respektive nádraží, které bylo situováno poměrně daleko od centra města. Mariánské Lázně byly železnicí s okolním světem spojeny v roce 1872. Od té doby jezdily od železniční stanice do středu města hotelové omnibusy, které však kapacitně příliš nevyhovovaly. Proto se často diskutovalo o zavedení koňské nebo parní tramvaje. Na přelomu 19. a 20. století byla městskou radou vybrána nabídka budapešťské společnosti Ganz, která počítala s výstavbou eletrické tramvaje. V létě 1901 byla zahájena výstavba vozovny, o něco později začaly terénní úpravy pro položení kolejí.

Provoz

Pravidelný provoz byl zahájen 12. května 1902 na trati o rozchodu 1000 mm spojující nádraží s centrem města. Tramvaje jezdily na jednokolejné trati o délce přibližně 2300 m se třemi krátkými výhybnami. Malá vozovna, ke které vedla 200 m dlouhá manipulační kolej, byla umístěna poblíž železniční stanice. Mariánskolázeňská pouliční dráha měla rovněž jedno (později dvě) prvenství: jako jediná v Česku vystoupala do nadmořské výšky více než 600 m. Navíc po ukončení provozu tramvají v Českém Těšíně šlo o nejmenší tramvajový provoz ve státě.

Ve 20. a 30. letech minulého století se několikrát jednalo o prodloužení tratě (např. Lesnímu prameni), k tomu však nikdy nedošlo. Po 2. světové válce bylo rozhodnuto starý, opotřebovaný a nevyhovující tramvajový provoz nahradit moderním dopravním prostředkem - trolejbusem. Poslední tramvaje v Mariánských Lázních vyjely 26. dubna 1952 (administrativně byla dráha zrušena až k 31. prosinci 1952).

Vozový park

Mezi lety 1902 a 1952 bylo v Mariánských Lázních v provozu celkem osm motorových a čtyři vlečné vozy. Tři motorové byly po druhé světové válce přestavěny na vlečné.

Na zahájení provozu byly dodány čtyři malé motorové (Ganz Budapešť) a dva otevřené vlečné vozy (taktéž Ganz). Již v roce 1903 byly zakoupeny od pražské firmy Ringhoffer dva velké motorové a dva otevřené vlečné vozy. Poslední rozšíření vozového parku se konalo v roce 1931, kdy byly dodány dva moderní motorové vozy z vagónky Česká Lípa.

Převzato ze stránek www.wikipedia.org